Hry o život - Šťastná

10. dubna 2012 v 18:50 | *Tess* |  Hry o život
Omlouvám se, že tady moc nejsem, ale momentálně se můj život točí okolo One direction a ty moje kecy o nich by jste asi poslouchat nechtěli ;D


Seděla jsem na posteli a přemýšlela, co když jsem taková manipulativní mrcha jak říkají. Třeba jsem a nechci si to přiznat, ale proč mě soudí lidi, kteří mě neznají. Každopádně pokud ze mě udělají ještě jakou svini, děvku nebo něco podbného asi budu radši, když v té aréně umřu. Někdo zaklepal na dveře a otevřel. "Můžu dál?" řekl Dylan, usmála jsme se a kývla hlavou. "Je tady někde místo kam kamery nevidí?" řekla jsem a koukala jsem se mu do očí. "Vlastně jo jedno je." chytil mě za ruku a šli jsme dlouhou chodbou až na konec vlaku, pak nahoru na střechu vlaku. "Tak tady nevidí?" kývl a chytil mě okolo pasu a já jsem se k němu přitulila. "Miloval jsi mě už dřív nebo až teď?" řekla jsme a zvedla jsem halvu, bych se mu mohla koukat do očí. "Vlastně už dřív, ale nikdy jsem neměl dost odvahy a nechtěl jsem tě ztratit." řekl a já jsem se k němu tiskla ještě víc. "Miluju tě už od první chvíle kdy jsi na mě narazila." začali jsme smát, protože jsem do něj narazila doslova. Musela jsem odnést něco jeho mamce, protože moje a jeho máma jsou nejlepší kamarádky tak mi máma dala košík s jídlem a vodou a já jsem ho měla donést k nim, ale mezi dveřmi jsem se srazila s Dylanem já jsem spadla a on mě zvedl, jenom jsem špitla Děkuju a šla jsem za jeho mámou. "Ani nevíš jak jsem styděla." řekla jsem a usmála jsem se."Všimnul jsem si vždycky jsem se na tebe ve škole kouknul a ty jsi buď utekla nebo sklopila hlavu." zase jsme se začali smát. "Co, když zbudeme mi dva?" koukla jsem se na něj a ona mě vzal jednou rukou za hlavu a druhou mi odhrnul vlasy s obličeje. "Tak to nějak vyřešíme, dobře?" kývla jsem a dala jsem mu ruce okolo krku a políbili jsme se. "Doufám, že teď už mi neutečeš." koukala jsem se mu do očí a pozorovala jak dokonalý je. "Už nikdy." usmála jsem se na něj. Ještě tak dvě hodiny jsme jentak seděli, drželi se za ruce a koukali do dálky. "Hele asi by jsme se měli vyspat, přece jenom zítra už budeme dělat to trapný interwiew v Santa Lusianě." kývl a šli jsme z naší střechy, našeho místa. U jeho pokoje jsme si dali ještě jednu pusu a pak jsem šla do pokoje. Vykoupala jsem, učesala jsme s vlasy, vyčitila jsem si zuby, oblékla si pyžamo a šla jsem spát. V šet ráno mě probral budík. A já jsem neochotně vstala z vyhřáté postele. Vzala jsem si do koupelny žluté, nabírané šaty. Vzala jsem si je na sebe, učesala jsem si vlasy a vzala jsem dva pramínky ze předu a sepla je vzadu. Vyčistila jsem si zuby, udělala jsem si zlaté stíny, oči jsem si orámovala zlatými linkami, namalovala jsem se řasenkou a na pusu jsem si dala lesk. Koukala jsem se na sebe v zrcadla a skoro jsem nevěřila, že to jsem já, měla jsem štěstím rozzářený obličej a ještě jsem se usmívala, vypadala jsem šťastně, snad to tak aspoň chvíli zůstane. Vyšla jsem z koupelny a jelikož jsem měla ještě čas tak jsem vytáhla notebook a koukala jsem se po různých stránkách a narazila jsem na jednu drbna.com, koukala jsem se na hlavní stránku a jela jsem dolů a často se i zasmála keců té adminky, asi v polovině jsem viděla nápisek článku Láska nebo Manipulace? otevřela jsem to a adminka tam psala: "Nevím jak vy, ale já nijak té Boonie nevěřím, že Dylana miluje. Promiň já nemůžu, bylo fakt ubohý, to se mohla říct něco víc teda .. a tak dál." U konce jsem se rozesmála, protože to co o mě psala bylo spíš vtipný než smutný. A tak jsem se rozhodla napsat jí komentář: "Ahoj zlatíčko, ty o mě a Dylanovi nic nevíš, takže radši zavři pusinku. Jo a pokud si čekala, že budu plakat co si to o mě myslíš asi jsi se spletla já se směju, ale tobě." Sklopila jsem notebook a nechala ho ležet na posteli a vyrazila jsem do jídelny. Vzala jsem si kakao a čokoládový muffin a celou dobu jsem si zpívala Call me maybe. "Nějaká dobrá nálada." řekl Kol a zvednul jedno obočí. "Dobře jsem se vyspala." řekla jsem a usmála jsem se. Sedla jsem na místo vedle Dylana a stejně jako včera jsem ho chytla za ruku a on mě pevně stisknul, naznačila jsem mu beze slov "Nikdy se tě nepustím" a usmála jsem se na něj a on mi úsměv oplatil. "Ehm, dneska okolo poledne dojedeme do Santa Luciany, kde se zabydlíte v pokojích a pak si vás převezmou stylisti na Interwiew s Luccy Soules, ok?" všichni jsme kývli a dál se věnovali snídani.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 minieesims3 minieesims3 | 14. dubna 2012 v 21:18 | Reagovat

Hodně dobrý dílek ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama